škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Když mi bylo pět, máma mi říkala, že klíčem ke spokojenému životu je být šťastný. Ve škole se mě pak ptali, co chci v životě dělat. Když jsem odpověděl, že být šťastný, tvrdili mi, že jsem nepochopil zadání. Opáčil jsem, že oni nepochopili život. (John Lennon)

TŘINÁCTÁ KOMNATA SE OTEVŘELA

V pondělí 12. října 2009 se žáci naší školy zúčastnili komponovaného programu s názvem Třináctá komnata, který byl zaměřen na některé sociálně patologické jevy. Lenka Ťoupalová a Anna Kortusová ze 7. třídy nám zprostředkují své zážitky z programu na následujících řádkách.

Když jsem se dozvěděla, že se zúčastním pořadu s názvem 13. komnata, hned jsem si vzpomněla na stejnojmenný program, který vysílá ČT 1. Záhy jsem pochopila, že pořad bude o něčem jiném. Naším úkolem bylo totiž přijít do školy v netradičním oblečení a v doprovodu svého oblíbeného plyšáka.

Hlavním tématem se staly moderní technologie, tedy mobily, počítače atd. Zjistili jsme, že technologie nás zamotávají do svých sítí každý den víc a víc a my se stáváme lenivějšími. Kolikrát místo toho, abychom si něco spočítali zpaměti, vyndáme kalkulačky a už to tam "pálíme". Cílem představení určitě bylo promluvit nám do duše. Uvědomili jsme si totiž, že milovaného plyšáka z dětství jen tak někdo nevymění ani za drahý mobil, značkové džíny, tričko nebo televizi. Plyšák je něco víc než sebelepší technika. Až jednou ukážeme svým dětem starou, ale oblíbenou hračku, probudí se v nás hezké vzpomínky.  

Každý dbáme na to, jak vypadáme. Když jsem se rozhlédla po svých spolužácích a viděla, jak jsme všichni vyšňořeni, s úsměvem jsem si říkala, že "máme ránu". Uvědomila jsem si, jak jsme jiní a že oblečení hraje v našem životě  příliš velkou roli. Důležité je si uvědomit, že bychom se neměli nechat ovlivňovat módními trendy a úsudky jiných lidí, ale měli bychom mít svůj vlastní názor.

Představení bylo zajímavé, líbilo se mi a těším se na další!