škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Učedník, od něhož nikdy nežádáme nic takového, co vykonat nemůže, nikdy neudělá všechno, co může. (John Stuart Mill)

NAROVNANÉ BAROKO

Jsme rádi, že k nám opět přijel pan Martin Kubát, varhaník a učitel. Kdo ho ještě nezná, měl by vědět, že vystudoval obor chrámová hudba a hra na varhany na Konzervatoři České Budějovice. Absolvoval také řadu mistrovských kurzů, například u Petra Ebena. Od té doby hraje, improvizuje a vyučuje.
K nám se vrátil 17. prosince, abychom s ním proplouvali barokem. Vyprávěl nám, jaké stavby se budovaly v tomto slohu, ale také něco o společnosti, ale hlavně o hudbě. Myslím, že nám chtěl vysvětlit, že doba, která může být z jednoho pohledu považována za dobu temna, může z jiného pohledu přinést lidem mnoho světla, vzdělání a pokroku. Českou barokní hudbu nám představil ve skladbách pánů Černohorského, Segra a Kuchaře. Všichni jsou představiteli jedné školy, to znamená, že starší učili své umění mladší. Zaujala mne fuga skladatele Segra, která v sobě skrývala motiv z vánoční koledy Narodil se Kristus Pán. Líbily se mi všechny skladby, které hrál, vždyť v té době patřili čeští skladatelé k nejlepším v Evropě. Pan Kubát je zřejmě hodně vzdělaný člověk, který se rád podělí o svou lásku k hudbě. Myslím, že se takové zpestření výuky všem líbilo.
Mirka Honzová ml.