Základní škola a Mateřská škola Chotoviny

V prvním zářijovém týdnu se nový školní rok teprve rozjížděl, Veroniku Křížovou z 5. třídy však čekal jeden z vrcholů její dosavadní sportovní kariéry. Ve dnech 6.–8. září reprezentovala naši školu na republikovém finále Odznaku všestrannosti, kam se probojovala díky vítězství v okresním a následně i krajském kole letos na jaře.

Den před odjezdem jsem se stavil za ní ve třídě, abychom vyzkoušeli tretry, a myslel jsem, že mě snad šálí zrak. Verunka tam stála na jedné noze zapřená o francouzské hole a druhou nohu měla ovázanou obvazem. Myslel jsem si, že to je konec a na finále do Brna se nepodívá. Verunka mě ale ujistila, že to je hlavně preventivní opatření, protože cítila bolest na nártu. Doktor jí doporučil nohu co nejméně namáhat, aby se do závodů dala do pořádku. Tretry jsme tedy vyzkoušeli pouze na levé a doufali, že další den se stav výrazně zlepší.

Druhý den při odjezdu byla Verča již bez holí, nekulhala a noha se opravdu velmi zlepšila. Vyrazili jsme tedy směr Brno vstříc zážitky a emocemi nabitým dvěma závodním dnům.

Její první disciplínou byly shyby, kterých zvládla udělat za 2 minuty 52, a po ní následovala Verčina parádní disciplína přeskoky přes švihadlo. Skáče se po dobu 2 minut a styly se mění po 30 vteřinách. Začíná se snožmo vzad, pak následuje snožmo vpřed, následně vajíčko a na závěr střídnonož. Verunka zvládla naskákat 320 přeskoků, čímž se dostala na průběžné první místo celkového pořadí z 25 závodnic její kategorie. Horší však bylo, že se začala ozývat bolavá noha z minulých dnů. Bohužel zrovna ve chvíli, kdy další na řadě byl běh na 60 m, následován skokem dalekým. Zde byla bolest limitujícím faktorem a čas 10,71 s na šedesátce a vzdálenost 3,23 m ve skoku tomu odpovídaly. Poslední disciplínou dne byl hod medicinbalem, kde předvedený výkon 7,80 m byl přívětivý. Verunka po prvním dnu přenocovala na skvělém 4. místě, pouhých 15 bodů za bronzovým stupínkem.

Do druhého dne se bolest v noze rozležela a dávala o sobě vědět více, než by se nám líbilo. Verunka však nastoupila s naprostým odhodláním porvat se o co nejlepší výsledek. Na trojskoku snožmo z místa skočila 5,48 m a následně dokázala během dvou minut zvládnout úctyhodných 125 kliků. Další disciplínou byly leh sedy na 2 minuty, kterých dokázala udělat 86, tedy přibližně o 20 více než na krajském kole. V deváté disciplíně se házelo míčkem, kterým hodila krásných 25,50 m.

Před poslední disciplínou figurovala Verunka na fantastickém 3. místě s náskokem 83 bodů na místo čtvrté a ztrátou 280 bodů na místo druhé. Noha však bolela čím dál více a věděli jsme, že další parádní disciplína běh na 1000 m, kterou Verča v pohodě zvládá hluboko pod čtyři minuty, bude tentokrát hodně o vůli a utrpení. Hned po startu se Verča snažila dostat do tempa a držet se vpředu startovního pole. Postupem času se v obličeji začala objevovat bolestivá grimasa. Verunka však nic nevzdávala a prala se s každým metrem jako lvice. Metry ubývaly a bolest přibývala. Nešlo to běžet jako jindy, to bylo na pohled úplně jasné. Každý metr tratě byl neskutečně dlouhý, zato čas letěl jako splašený. Cílová rovinka, poslední metry urputného boje s tratí i sama se sebou a cíl. Čas 4:16 byl v tuto chvíli trochu jako malý zázrak. Teď již nezbývalo než čekat na vyhlášení výsledků, kde jsme se teprve měli dozvědět, jestli ta obrovská snaha o bronzovou medaili byla úspěšná.

Na vyhlášení jsme byli velice napnutí. Když přišla ta očekávaná chvíle a došlo na vyhlášení naší kategorie, úplně jsme viseli na rtech pana moderátora, který k našemu zklamání vyřkl jméno Adriany Moravcové, která se v závěrečné disciplíně dostala před Verču o 60 bodů, což se rovná 15 vteřinám v běhu na kilometr.

Na 1. místě skončila Alexandra Václavíková ze ZŠ Brno Kotlářská, která nasbírala 6615 bodů. Na 2. místě byla Denisa Kroupová ze ZŠ Jana Husa Písek s výkonem 6571 bodů a třetí Adriana Moravcová ze ZŠ Lanžhot s výkonem 6254 bodů. Na čtvrtém naše Veronika Křížová s výkonem 6194 bodů s velkým náskokem před pátou Annou Porubskou ze ZŠ Praha Kobylisy Žernosecká s výkonem 5568 bodů. Ve družstvech zvítězila ZŠ Oskol Kroměříž před stříbrnou školou z Prahy 5, Weberova a bronzovou ZŠ Lutín.

Pro zajímavost Denisa Kroupová byla soupeřkou Verunky i na krajském kole v Táboře, kde ji Verča dokázala porazit. Bohužel v disciplínách, kde ji omezovala bolest, tam ztrácela, naopak v ostatních disciplínách si udělala i několik osobních rekordů.

Přestože se objevila i nějaká ta slzička, rozhodně není na místě smutnit. Čtvrté místo v republice je sice nevděčné, zároveň ale naprosto skvělé. Vždyť se tu sešli ti nejlepší z nejlepších a ti nejvšestrannější z nejvšestrannějších napříč celou republikou, zkrátka gladiátoři s velkou budoucností. A my můžeme Veronice pouze a jen poděkovat za to, že se prala za co nejlepší umístění, ale také za to, že ze sebe vydala to nejlepší, co v ní bylo, proto, aby zviditelnila naši obec a proslavila chotovinskou školu. Několikrát jsem totiž během těch dvou dní moc rád odpovídal na otázky: „A odkud jste?“ nebo „A kde vlastně jsou ty Chotoviny?“

Republikové finále Odznaku všestrannosti není jen o soutěžení dětí, ale velice bohatý je také doprovodný program. V den příjezdu se jak děti, tak učitelé vydali na krásný atletický stadion nacvičovat slavnostní nástup. Každé dítě dostalo dres v barvě některého z olympijských kruhů a učitelé dostali oranžové dresy. Děti vytvořily na ploše olympijské kruhy a nápis SPORT a učitelé letopočet 2023 a následně tvar srdce. A protože již přicházela tma, každý rozsvítil na svém mobilu světýlko a tyto obrazce krásně zářily do tmy.

Druhý den ráno jsme slavnostní nástup předvedli naostro před zraky VIP hostů, mezi kterými byli zástupci z řad MŠMT, nejvyšší vedení jihomoravského kraje, policejní prezident, zástupci z řad ČOV a sponzorů. Slavnostní nástup probíhal za doprovodu vojenské kapely a rozvinutí obrovské české vlajky o rozměrech 20 × 15 metrů. Na závěr nástupu zazněla česká hymna a hned poté se na travnatou plochu snesli vojenští výsadkáři. Před samotným rozjezdem disciplín se všichni společně rozcvičili v doprovodu zumby. Pak už se děti rozdělily do skupin po osmi a o každou skupinu se staral jeden policista, který je vodil v průběhu obou dnů po sportovištích. Rozhodčími byli proškolení vojáci.

V průběhu obou dnů také probíhaly autogramiády olympioniků a každý, kdo měl zájem, dostal fotku olympionika či paralympionika i s podpisem.

Po skončení disciplín 1. dne nám psovodi z Policie ČR předvedli několik ukázek zneškodnění pachatele policejním psem a vojáci z Armády ČR všem předvedli ukázky boje z blízka. Někteří odvážlivci si boj z blízka s vojáky s plnou vervou vyzkoušeli. Po skončení ukázek nastal čas na exhibiční závod olympioniků, kterého se zúčastnily takové hvězdy jako zápasník Marek Švec, bronzový medailista z OH v Pekingu 2008, lyžařská akrobatka Nikol Kučerová, dále mistryně světa juniorů ve vodním slalomu teprve šestnáctiletá Bára Galušková, snowboardcrossařka Vendula Hopjáková, trojnásobná mistryně světa juniorů ve vodním slalomu Klára Kneblová, čtyřnásobná vítězka Fed Cupu, vítězka Australian Open, US Open a French Open ve čtyřhře a bronzová medailistka z OH v Riu de Janeiru 2016 Lucie Šafářová a dvojnásobný olympijský vítěz z OH 1996 v Atlantě rychlostní kanoista Martin Doktor. Závodili spolu v hodu medicinbalem, leh sedech, skákání přes švihadlo a trojskoku. Později uspořádali také autogramiádu, na které Lucie Šafářová vystavila svoje nejcennější trofeje. Nakonec se uspořádal ještě jeden exhibiční závod, tentokrát na veslařských trenažérech, kde proti sobě nastoupily týmy olympioniček, policistů, učitelů a vojáků. Nejlepšího výsledku v součtu dosáhli vojáci, druzí byli policisté, třetí učitelé a nakonec skončily olympioničky.

Po oba dny fungovaly kolem stadionu stánky, kde měli svou techniku vystavenou policisté, prováděla se osvěta v oblasti dopingu, k vyzkoušení byly handbiky, veslařský trenažér, trenažér formule 1 nebo děti plnily úkoly od České mincovny a následně dostávaly za úspěšné plnění odměny. Svůj stánek zde mělo i rádio Junior, které vysílalo do éteru živé vstupy.

Zkrátka republikové finále Odznaku všestrannosti byla velká akce, které se zúčastnilo 616 dětí, 189 škol, přes 250 učitelů, 60 olympioniků a jeden pozvaný tým dětí z Turecka ze školy Zagnospasa Ortaokolu Balikesir.

Sluší se ještě zmínit, že proběhl také vložený závod učitelů, kteří soutěžili ve všech deseti disciplínách stejně jako děti a dali tak svým svěřencům možnost si vyměnit role sportujícího a povzbuzujícího. Podle hesla, že učitel by měl být pro své žáky vzorem, jsem se také přihlásil a výkonem 8126 bodů jsem obsadil 11. místo.