Základní škola a Mateřská škola Chotoviny

V měsíci květnu se naše škola zúčastnila tradičního turnaje ve fotbale McDonald ‘s Cup. V prvním termínu byl turnaj vypsán pro žáky 1. – 3. tříd a bojů se zúčastnilo celkem 23 škol. Na úvod se hrály zápasy ve skupině a následně o celkové umístění.

Prvním soupeřem byla pro nás škola Františka Křižíka z Bechyně. Soupeř začal ve velkém stylu a od začátku nás donutil se bránit. Výsledkem však byly pouze tři tyče, díky kterým jsme ustáli úvodní nápor. Po třetím zvonění se rozjelo úvodní dějství. Ze dvou ojedinělých šancí jsme vstřelili zásluhou Matěje Kubáta a Adama Elhenického dva góly a dostali se do trháku. Soupeře to nabudilo k ještě větší aktivitě a začal se i gólově prosazovat. Těsně před koncem byl stav zápasu 2:2. Když to vypadalo, že udržíme remízu, v posledních vteřinách se soupeři podařilo vstřelit gól, který znamenal naši prohru 2:3. Jak se později ukázalo, byl to zápas se soupeřem, který nakonec bez jediné prohry ovládl celý turnaj.

Proti dalšímu soupeři se utkání začalo vyvíjet hrozivě. Netrvalo dlouho a Soběslav Edvarda Beneše nad námi vyhrávala již 3:0. Povedlo se nám však zmobilizovat síly a díky hattricku Matěje Kubáta jsme vyrovnali na konečných 3:3.

Na řadě byl duel proti Helsinské. V utkání jsme měli více ze hry, ale stačilo to pouze na jeden gól. A protože jsme také jeden inkasovali, zrodila se remíza 1:1.

Posledním soupeřem ve skupině byly Měšice, proti kterým jsme potřebovali vyhrát. Po nadšeném výkonu jsme si s chutí zastříleli a dosáhli skvělého výsledku 7:2, který nás katapultoval až na výborné druhé místo ve skupině. Znamenalo to, že si zahrajeme ještě další tři zápasy o celkové 5. – 8. místo.

Prvním soupeřem byl Orbis Pictus, který ve skupině dosáhl svého historického úspěchu a porazil dokonce školu zaměřenou na sport a velkého favorita celého turnaje Zborovskou. Náš tým se tím však nenechal rozhodit a po dalším hattricku Matěje Kubáta jsme dokráčeli k vítězství 3:1.

Proti Mladé Vožici si zahrál v poli také Patrik Jaroš, který do té doby předváděl až fantastické výkony v bráně. Byla i jeho velká zásluha, že jsme se dostali v turnaji tak daleko. V tomto zápase jsme předvedli svůj nejkolektivnější výkon. Soupeř byl lepší, ale Patrik předvedl, že to umí nejen v bráně a poslal náš tým do vedení. Co se dělo potom, se musí vidět. Soupeř nás mačkal jak citrón, my však hráli na hraně svých možností. Dřeli jsme a makali, bojovali a blokovali, skákali do střel a kluci z Vožice z nás začali být zoufalí. Veškeré pokusy jsme odvrátili a pochytali a radovali se z konečné výhry 1:0.

Posledním soupeřem byla škola z Veselí nad Lužnicí, která se však ukázala být již nad naše síly a vyhrála 3:1. To však nic neměnilo na tom, že jsme odehráli velmi povedený a kvalitní turnaj a domů jsme odjížděli s dobrým pocitem a 6. místem. Nejlepším střelcem našeho týmu se stal s přehledem Matěj Kubát.

O tři dny později se stejného turnaje účastnili žáci ze 4.–5. tříd. Zde byla konkurence ještě větší, protože o vítězství bojovalo dohromady 27 škol.

V základní skupině jsme se utkali nejdříve s Jistebnicí. Byl to vyrovnaný zápas, ve kterém jsme se dostali do vedení, o které jsme ale po obdrženém gólu zase přišli. Šance se pak střídaly na obou stranách. Když už to vypadalo, že utkání skončí nerozhodně, vsítili jsme rozhodující vítězný gól na 2:1 a užívali si radosti.

Bohužel nám naše radost nevydržela dlouho. Následovaly zápasy s Chýnovem, Tučapy, Bolzanem a Husovou. Od každého z nich jsme dostali shodně šest gólů a vstřelili jsme pouze jediný proti Tučapům. Na hřišti byl často vidět velký výkonnostní rozdíl, kdy jsme nestačili v pohybu, rychlosti a přesnost přihrávek také pokulhávala. V tabulce jsme skončili před Jistebnicí, která neuhrála ani jeden bod.

Na závěr nás čekalo už jen jediné utkání. Vítězství by znamenalo 17. místo. To jsme hráli se soběslavskou školou Komenského. V tomto utkání se nám zase začalo více dařit a lépe plnit taktické pokyny. Do vedení jsme se dostali z penalty a následně jsme zvýšili na 2:0. Přestáli jsme i tlak soupeře, který dokázal jen snížit na 2:1. Další pokusy jsme i s přispěním tyče odvrátili, a tak jsme se mohli radovat z vítězného zápasu a konečného 17. místa.