škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Kde hrozí bída, tam hrozí socialismus, a kde hrozí socialismus, tam hrozí bída. (Alois Rašín)

KONVERZACE JE LEGRACE!

Ve středu 18. února se naši "spíkři" zúčastnili okresního kola soutěže v anglické konverzaci. Zřejmě jsme slušnej oddíl, protože oba skončili v první polovině startovního pole své kategorie. Marek Květinský na 4.–6. místě. Hana Křemenová je 6. mezi 13 soutěžícími. Blahopřejeme a děkujeme za vzornou reprezentaci naší školy. Věříme, že své nadání a píli uplatní i v dalším studiu. Společně s Markem Květinským jsme se rozjeli do Tábora do Domu dětí a mládeže, kde se konalo okresní kolo soutěže v anglické konver­zaci. Celá vytřepaná trémou jsem přišla mezi své vrstevníky. Někteří se na poslední chvíli snažili naučit anglické výrazy a slovíčka, jiní, jak se zdálo, to nijak neřešili a bavili se mezi sebou. Zatímco jsem use­dala na židli, tréma mne z neznámých důvodů opustila a já se připojila ke skupině debatního posezení. Zjistila jsem, že zde nat­refíte na úplně normální lidi, se kterými se dá v pohodě pokecat o čemkoli, ale také tu najdete ta­kové ty „šrotiče“, kteří si zalezou do koutku, učí se angličtinu, dokud je nezavolají, a netouží po ničem jiném než vyhrát. Každý určitě touží po výhře, ale pro mne to bylo spíše získání nových zkušeností a poměření sil s ostatními, možná budoucími spolužáky.

Myslím si, že hodně věcí, které se objevily v testech, probíráme ve škole a neměla jsem s tím velké potíže. Pokud dáváte občas ve škole po­zor, neměl by být problém napsat test z gramatiky bezchybně. Stej ných výsledků byste mohli dosáh­nout i při poslechové části. Jen slovní zásoba malinko drhla. Vět­šina lidí, kteří nemluví anglicky odmalička, jen stěží ovládá doko­nale slovní zásobu. Vždy narážíte na nová, neznámá slovíčka. Je opravdu dobré mít cizí jazyk jako koníček a učit se každé nové slo­víčko, na které člověk přijde. Ur­čitě se to v životě neztratí. A teď něco ke konverzaci, královské dis­ciplíně této soutěže. K získání bodů v téhle části mi dost pomohlo i pravidelné setkávání s Carrie Mills.

V konverzaci nejde o to, jestli něco řeknete špatně, ale hlavně jestli se vůbec říct pokusíte. Jsou jen dvě možnosti, buď vás druhá strana pochopí a zareaguje, nebo se vám bude snažit pomoci dát větu do­hromady. Radím vám jedno – ne­učte se žádný text nazpaměť, protože vždy vás bude někdo pře­rušovat, ptát se a tahle konver­zace nebyla výjimkou. Stačilo ro­zumět tématu a mluvit, třeba s chybami. Celkově jsem se cítila v klídku, protože tam neustále pa­novala přátelská a veselá atmo­sféra.


Speakers Corner London