škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Když mi bylo pět, máma mi říkala, že klíčem ke spokojenému životu je být šťastný. Ve škole se mě pak ptali, co chci v životě dělat. Když jsem odpověděl, že být šťastný, tvrdili mi, že jsem nepochopil zadání. Opáčil jsem, že oni nepochopili život. (John Lennon)

Otrava není otrava

Tak se jmenuje jedna z her inter­aktivního programu Mimořádné udá­losti I. Také středa 25. září nebyla rozhodně žádná otrava. Ve škole pro­bíhal celý den projekt zaměřený na chování během mimořádných udá­lostí. Pár minut po osmé nás probudil cvičný požární poplach, který jsme zvládli pod dozorem profesionálních hasičů bez legrácek, které by nás při skutečném požáru mohli stát zdraví, nebo i život.

Potom jsme vyrazili ke kultur­nímu domu. Na parkovišti nás čekali chotovinští hasiči se dvěma požárními vozy a záchranář z Tábora se sanit­kou. V sále nám profesionální hasiči z Benešova ukázali své vybavení, ale hlavně povídali o tom, co by měl člo­věk všechno znát, aby v mimořádných událostech nemusel panikařit a dělat chyby. Myslím, že každý se dozvěděl něco nového.

Praktická ukázka vybavení a užití techniky na parkovišti byla sa­mozřejmě nejlákavější a všichni tři pánové, kteří nám ji představili, doká­zali žáčky od první třídy až po ty nej­starší zaujmout, protože mluvili o své práci s láskou a zaujetím. Vyučování jsme zakončili ve třídách u interaktivních tabulí, kde učitelé představili žákům interaktivní pro­gram, který celou tématiku shrnuje a nabyté vědomosti a dovednosti lze kdykoli zopakovat a upevnit.

Děkujeme paní učitelce Němečkové za organizaci a materiály, pánům hasičům a záchranáři za před­stavení své těžké, nebezpečné, ale ne­nahraditelné práce, která nám zachra­ňuje životy, zdraví i majetek, ale také za to, že se našim žákům věnovali ve svém volnu. Nyní je zase na každém z nás, jestli jim budeme umět pomoci, nebo budeme jen překážet. Vždyť ne­poskytnutí první pomoci a nehašení požáru není jen naší ostudou, ale může být i trestným činem.

A co si odnesl z projektového dne žák osmé třídy Martin Patočka? Žáci, ale také učitelé se mohli dozvě­dět něco o konkrétní práci, kterou se ti lidé zabývají. Byli jsme svědky toho, jak málo stačí udělat pro to, abychom druhému zachránili život. Ale pokud bychom tak neučinili, mohli bychom skončit i na pět let ve vězení. Chtěl bych poděkovat všem ochotným uči­telům, hasičům a záchranářům, kteří pro nás projektový den zorganizovali, a doufám, že nebyl poslední.

Zanedlouho nás čeká další pro­jektový den, který si klade za úkol vylepšit znalosti a dovednosti našich žáků v oblasti dopravní výchovy. Loňský den nám ukázal vážné nezna­losti dopravních předpisů u mnoha žáků bez ohledu na věk, ale u mnohých žáků také nezvládání jízd­ního kola při jízdě na silnici. Ve šlé­pějích Jana Ámose Komenského se znovu pokusíme praktickými zážitky vštípit dětem nezbytné minimum, které je může uchránit před zbyteč­nými chybami. Za ně se platí v lepším případě zraněním, a to jak při sportu, tak i každodenním dojíždění do školy.

Obrázky z projektového dne najdete ve Fotogalerii

mu 2013