Základní škola a Mateřská škola Chotoviny

Mám na mysli děti do 13 let. Děti z prvního stupně, které sedají k počítačům v naší škole, si zcela samozřejmě otevírají své účty na sociální síti Facebook. Kluci větši­nou kvůli hrám, dívky jsou zvě­davé, kdo jim poslal zprávu. To, že si dítě umí s něčí pomocí účet vy­tvořit a pak se k němu přihlásit, ještě neznamená, že plní pod­mínky, k jejichž dodržování se každý uživatel zavazuje stisknutím virtuálních tlačítek souhlasím nebo pokračovat. Každý, kdo takový účet založil, souhlasil s tím, že…

•        You will not provide any false personal information on Fa­cebook.

Nepoužiješ na Facebooku žádné nepravdivé osobní informace.

•        You will not use Facebook if you are under 13.

Nebudeš používat Facebook po­kud jsi mladší 13 let.

O tomto rozporu každodenní re­ality a závazných podmínek uží­vání této služby mnozí rodiče ani nevědí. Ti, kteří jsou si toho vě­domi, možná jen mávnou rukou.

Jako rodič a učitel v jedné osobě vidím hned několik nebezpečí, která může naše shovívavost a přehlížení skutečnosti s sebou přinést.

Internet není bezpečný pro ne­poučeného a lehkomyslného uži­vatele. Takoví lidé, a zvláště pak děti, získávají falešný pocit anony­mity a bezpečí. Výuka ICT (infor­mační a komunikační technologie) začíná na základní škole až v 6. třídě (příští rok již od 5.). Kdo máte doma malé děti, tak víte, že už v předškolním věku by nejraději vyzkoušely vše, co vidí u svých starších sourozenců a rodičů. Proto se na Vás rodiče obracím touto cestou, abyste stáli svým dětem po boku a pečlivě sledovali, co na Internetu podnikají, a vše nevhodné (agresivita, sexuální tématika atd.) se svými dětmi pro­bírali a pomáhali jim tak vytvářet si na tyto věci vlastní názor. Dnes už nic nemůže být opravdové tabu, protože informace dobré i špatné jsou dostupné opravdu každému. Jsou jen věci, o kterých se ne­mluví. Pro dítě může být velmi ne­bezpečné, pokud si informace hledá jen u svých vrstevníků, pro­tože se s ním o tom rodiče ne­chtějí bavit.

Dokonce i ti starší třinácti let jsou podle mne přílišnou závislostí na sociálních sítích ohroženi.  Jsou totiž ve věku, kdy se učí seznamo­vat, reagovat na reálné podněty svých spolužáků, učitelů, trenérů, zaměstnanců školy i rodičů svých kamarádů. Nenechme je utíkat se do virtuálního světa, kde sice mo­hou mít stovky rádoby kamarádů, ale ve skutečnosti jsou sami, pro­tože při setkání s člověkem tváří v tvář se neumí ani obyčejně pozdravit, natož si povídat, bavit se tak, jak je nám dáno do vínku. Člověk je tvor společenský, umí mluvit, avšak i po miliónech let vý­voje přijímá stále větší část infor­mací z mimiky a řeči těla. Dítě ke zdárnému vývoji v dospělého člo­věka potřebuje také pohlazení a objetí nejprve svých rodičů a později partnera. Myslím, že ztroskotanec trávící většinu času v bledém světle svého monitoru se dobrým partnerem ani stát ne­může. Nemá se to kde naučit.